Dům, který má duši

Mezi Mariánskými Lázněmi a Úšovicemi stála čtvrť s názvem Šenov (Schönau). Po vybudování železniční trati a nádraží (rok 1872) se výstavba Šenova dostala do tempa. Nejrychleji přibývalo domů kolem někdejší samoty u hostince Šumava (dnešní Chebská křižovatka). Obyvatelé čtvrti Šenov měli zájem založit vlastní městečko. V roce 1895 byla převzata správa Šenova Mariánskými Lázněmi. Mezi poštovním dvorem a nemocnicí vznikala krásná vilová čtvrť s názvem Ansper.

A právě zde se rozhodla rodina Matulkových postavit tento dům, který projektoval architekt Franz Schmidt. Rodinu bohužel postihlo tragické neštěstí. Pan Vincent Matulka, který pracoval jako vedoucí zdejší elektrárny, byl v roce 1906, po havárii v jedné z trafostanic, zasažen elektrickým proudem a na jeho následky zemřel. V roce 1910 dostal dům číslo popisné 425 a vila vdovy, paní Aloisie Matulkové, byla nazvána ELEKTRA. Hlavní ulice k nádraží se jmenovala Císařská. Dnešní ulice Lužická, z boku domu, se dříve jmenovala Dyleňská (Tillenbergstrasse). Její původní název souvisel s tím, že z ulice byl hezký výhled na vrch Dyleň.

Dům byl v držení rodiny až do roku 1945. Po 2. světové válce byl dům konfiskován podle dekretu ze dne 25. 10. 1945, č. 108 prezidenta republiky Edvarda Beneše. Dům přebral Fond národní obnovy v Praze a jím pověřený správce. Transporty a odsuny Němců z Mariánských Lázní se uskutečnily od listopadu 1945 a skončily v roce 1946. Mezi odsunutými byla i rodina Matulkových. V roce 1949 (z rozhodnutí osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze) bylo vloženo právo vlastnické pro Československé státní lesy, národní podnik. Byly zde kanceláře a byty pro zaměstnance až do roku 2002.

Od roku 2012 se zde provozuje pension.